Aishiny stránky

Tak uplynul rok a my jsme opět plavali na Slezské Hartě. Jediný rozdíl byl ten, že letos tam s náma byl i páníček. Vloni byl pryč,tak letos si to vynahradil. Už ráno jsem byla i s Pinďou natěšená. Pořád nám páníci tvrdili, že letos bude krásné počasí, narozdíl od minulého roku, tak jsme se v autě těšili čím dál víc. Dokonce jsme museli dělat i několik zastávek po cestě, protože přes sklo to sluníčko pěkně peklo. No my jsme na jedné zastávce taky pekli, teda lépe řečeno vypekli. Vypekli jsme páníky a přes louku a lesík jsme utekli do vody. Jen co jsme se namočili, hned jsme se zase vrátili. Tak jsme dostali vyhubováno a pokračovali jsme dál. Konečně jsme dorazili. Byli jsme tam jako první a tak jsme mohli omrknout vodu. Byla stejně ledová jako vždycky Pak už se začali všichni sjíždět a pomalu jsme se připravovali na první trať 50m. Chvilku se zdržel start, protože pány záchranáře překvapilo, že jim někdo vyměnil zámek na bráně a tak to museli objíždět. Pak už jsme tedy mohli opravdu začít. Moje oblíbené bojky už byly na místě, tak jsem s páníkem plavala jako první. Bylo to ledový a ty vlny..ale zvládla jsem to! A dokonce jsem byla pochválená, protože jsem bojku kousla jen jednou.....když ona mě provokovala!. Za chvíli plaval i Chillda. Šlo mu to moc dobře a plaval s paničkou. Tuto trať dokonce vyhrál. Pak se trať prodloužila na 100m a pak na 200m. Ta dlouhá trať nám dala zabrat. Já jsem se asi v půlce otočila a plavala jsem zpátky, ale páník mě přesvědčil, že to zvládnu a tak jsem bojovala. Doplava jsem to a páníci na mě byli moc pyšní. Pinďa se jednu chvilku taky vracel, ale taky to zvládl na jedničku. Pak se vyhlašovaly výsledky a byli jsme moc překvapení. Chillda byl 1x první a 2x druhý. Já jsem byla 3x třetí. Páníci nás strašně moc chválili a cestou zpět nám pořád něco vyprávěli, ale pro mě to znělo nějak z dááálky a pak jsem se probudila, až  doma.