Aishiny stránky

Tááák, byla u nás návštěva. Já jsem musela být týden v klidu, zase k vůli tlapce, ale o víkendu jsem si to vynahradila. Přijeli naši noví kamarádi. Páníčci a Gorinka u nás byli od pátku do neděle a byla to děsná zábava. Gorinka je totiž bouvierka, takže chlupáče jsme tady ještě neměli. Byla starší než my, takže ty naše radostné výskoky a výpady moc nemusela a vždycky nám dala najevo, že ona už z toho dáávno vyrostla. Takže doma jsme měli veselo. Buď museli páníci hlídat nás a nebo Gorinku. Když brumlala na Pinďu, tak jsem se ho hned musela zastat, vždyť on je přece ještě malej trouba. Ale venku to byla paráda. Gorinka mě naučila jak před sebou strkat hroudu sněhu a nebo kus ledu - to by pes nevěřil, jaká to je zábava. Byli jsme i na větší procházce a Pinďa šel taky. Páník ho sice chvilku nosil, ale malej to zvládal velice dobře.  Dokonce jsme se divili, že i dost dlouho nosil hroudu sněhu. Pořád s ní pobíhal a nechtěl jí dát z huby. Až po delší chvilce panička zjistila, že je to sice sníh, ale fikanej!! Z druhé strany byl obalený hnojem. No jo, bodejť by to pak Pinďa nenosil jak poklad. V neděli jsem si Gorinky moc neužila. Ráno jsem musela jet poslouchat na cvičák a odpoledne jsem šla kousat strejdu Milana. Kousala jsem ho poprvé, ale chutnal mi. Říkal, že musím víc poslouchat paničku. Ale když já vidím rukáv, tak neslyším nic a nikoho. Jen se soustředím na to, že můžu kousnout. To mě mooooc baví. Jen panička mi kazí radost tím, že mi u toho dává povely. Ale já mám stejně svou hlavu a zkouším co panička vydrží.